neděle 20. května 2012

Recenze: Divergence

Autor: Veronica Roth
Originální název: Divergent
Přeložila: Radka Kolebáčová
Počet stran, vazba: 344 stran, hardback
Nakladatelství: CooBoo, 2012
Něco málo k ději
Ocitáme se v budoucnosti, v Chicagu, ve světě, který je úplně jiný než jak ho známe. Svět se vlivem války změnil. Vláda rozhodla o rozdělení lidí do pěti frakcích. Jsou to Mírumilovní, Upřímní, Odevzdaní, Sečtělí a Neohrožení.
Beatrice vyrůstala ve frakci Odevzdaných. Odevzdaní jsou nesoběčtí a předně myslí na druhé a až pak na sebe. Beatrice si nikdy nepřišla dostatečně nesobecká. Nebyla jako její rodiče, jako její bratr. A pak, krátce po jejích šestnáctých narozeninách, přichází den volby, kdy si musí zvolit frakci, do které vstoupí. Buď zůstane s rodinou nebo přestoupí jinam.
Volba není po Beatrice nijak snadná. Nakonec se rozhodne pro frakci Neohrožených a stane se takzvaným přeběhlíkem. Naštěstí není sama. Ve svém novém domově si musí zvykat na jiné zvyky, musí projít tvrdým výcvikem. Nic není snadné. Obzvlášť, když vám život komplikuje naprosto otravný, ale zároveň úchvatný kluk, u kterého nevíte, co si o něm máte myslet.

Autorka a styl psaní
Autorkou této knihy je mladá američanka Veronica Roth. Kniha Divergence byla jejím debutem a nutno podotknout, že mimořádně úspěšným debutem. Na portálu GoodReads má velmi vysoké hodnocení a dokonce zde byla zvolena za knihu roku 2011. Divergence je první díl z plánované triologie, druhý díl vyšel na začátku tohoto měsíce pod názvem Insurgent. U nás by tento díl měl vyjít v překladu snad ještě v tomto roce, někdy na podzim, tuším. Třetí díl je plánován na příští rok.

Autorka píše velmi čtivě. Díky tomu kniha krásně odsýpá, čte se strašně snadno a rychle. Kdybych měla včera dost času, přečtu ji za jeden den. K tomu napomáhaly i kratší kapitoly, které mi u této knihy krásně sedly.
Kniha je vyprávěna jen z pohledu Beatrice. U této knihy mi to plně vyhovuje. Více pohledu není nutných a mně ani nijak nechybí. Kdyby to vyprávělo více osob, možná by to bylo trochu zmatené. Navíc pak některé postavy působí tajemněji. :)


Příběh, průběh děje
Na samotný nápad knihy si rozhodně nemůžu stěžovat. Pro mě je určitě originální a jedná se zase o něco nového. Já z dystopií zatím četla jen Hunger Games, takže mě asi přijde zatím každá dystopie nápaditá a originální.
Originální je rozdělení do jednotlivých frakcí, originální je i ten výběr frakce, do které člověk vstoupí. Originální je i ten výcvik, tedy kromě té úplně první části. Jenže v té první části se snad ani nedalo vymyslet něco originálního, když potřebovali zdokonalit jejich fyzický stav. Zbytek té jejich zkoušky se mi moc líbil a přišlo mi to dost zajímavé.
Nicméně na to, že skoro celá kniha byla věnována tomu výcviku a věcem okolo frakce Neohrožených, byl konec dost uspěchaný a strašně náhlý. Pro mě to byl dost velký skok a tak nějak i šok. Protože jsem dočetla knihu a nechtělo se mi věřit, že už je konec. Protože to bylo trošku zvláštní. Myslím, že autorka to mohla vzít trochu víc zvolna a né být až tak hrrr.

Děj knihy plynul hezky, bez nějakých zádrhů a průtahů. Nenašla jsem žádné vyloženě nudné pasáže. A když už to začalo na nudou pasáž vypadat, zachránil to Čtyřka, který děj ihned oživil. Až na ten uspěchaný konec bylo všechno fajn.

Prostředí
Jak už je zmiňování výše, děj se odehrává v budoucnosti, v oblasti Chicaga. Místo velkého jezera tam je močál, budovy se rozpadají, silnice jsou zničené, budovy jsou převážně ze skla a kovu. Lidé jsou rozdělení do pěti frakcí, přičemž každá frakce má nějaké ty své zvyky a pravidla, kterým se člověk musí řídit. Pro příklad, jedno z pravidel Odevzdaných:

"V našem domě je jedno zrcadlo. Visí za posuvným panelem v chodbě v horním patře. Můžu se do něj podívat druhý den každého třetího měsíce, když mi matka stříhá vlasy - jedno z pravidel naší frakce."

Tohle je pouze jedno z pravidel Odevzdaných. Důvod proč se nesmí do zrcadla dívat je prostý - člověk, který se příliš zajímavá o svůj vzhled má blíže k tomu být sobecký než naopak.

A jelikož se mi líbí, jak je v knize popsáno rozdělení na frakce a důvody k tomu, tak to vypíši též:

• "Ti, kteří přičítali vinu agresi, utvořili frakci Mírumilovných."
• "Ti, kteří za viníka označili nevědomost, se seskupili do frakce Sečtělých."

• "Ti, kteří za příčinu zla označili pokrytectví, se sloučili do frakce Upřímných."
• "Ti, kteří poukazovali na sobeckost, se sjednotili ve frakci Odevzdaných."
• "A z těch, kteří odsuzovali zbabělost, se stali Neohrožení."

Jak vidíte, lidé jsou rozděleni jen podle jedné své vlastnosti. Což může být někdy problém, jelikož né vždy má člověk jen tu jednu vlastnost. Nicméně rozdělení podle vlastnosti, která u člověka převažuje, je zajímavý nápad a mně se určitě líbí, avšak rozhodně si nedovedu představit, do které z frakcí bych třeba já mohla patřit. Typuji Mírumilovné či Sečtělé.

Postavy
Beatrice nebo také Tris je hlavní hrdinkou knihy. Rozhodně se jedná o velmi zajímavou osobu, jejíž chování a myšlení mě od začátku knihy zaujalo. Líbí se mi v tom, že je v podstatě obyčejná. Neumí nějak výjimečně bojovat ze zbraněmi, neoplývá jinými extra vlastnostmi. Ale je statečná. A v krizových situacích si dokáže poradit velmi dobře. Vzhledem ke svým vlastnostem a vzhledem k jejímu chování mi byla docela blízko, blíže než některé jiné knižní hrdinky.
Taktéž dosti oceňuji, že se nechovala nijak zvláštně. Tedy, myslím ohledně toho, že celou tobu žila ve frakci Odevzdanosti a teď přestoupila k Neohroženým, kteří se chovají jinak, mají jiná pravidla, zvyky. Tris se sice přizpůsobuje, ale nějakou dobu jí to trvá a neustále má problémy si odvyknout, že už není Odevzdaná. Nedošlo k žádné nepřirozené přeměně, že by najednou byla jako ostatní Neohrožení. A to bylo fajn.

Nicméně více než Tris se mi asi líbil Čtyřka. Ten mě zaujal už od prvních stránek, na kterých se objevil. Sice bylo trošku zvláštní, že mu říkají právě Čtyřka, ale zase lepší než Škrob - tak někteří říkali Tris. Nakonec jsem si na to podivné oslovení zvykla. A díky bohu jsem dostala i vysvětlení toho jména. :D
Čtyřka je takový ten správný prototyp hrdiny, který se vám bude líbit a kvůli kterému budete číst dál. Dle mého názoru on byl možná o něco větším tahounem knihy než Tris. A taky větším lákadlem. Je to prostě přesně ten typ hrdiny, kterého si čtenářky zamilují. Avšak rozhodně to není žádná kopije hrdinů z jiných knih. Čtyřka je originální, je to nový výtvor, dá-li se to tak říct. Scény s ním byly rozhodně nejlepší!

I další postavy se mi líbily. Veronica je měla hezky promyšlené, u některých jsem vůbec neodhadla jejich charakter a nakonec mě dost překvapily. Některé mile, jiné mě zklamaly. Některé jsem si oblíbila hned, jiné později a některé vůbec. Ale tak nikdo nemůže milovat všechny.

Pocity, dojmy, hodnocení
Tohle je druhá dystopie, kterou jsem měla tu čest číst. První dystopií byla Hunger Games. Zrovna s Hunger Games se tato kniha často srovnávána, mnozí tvrdí, že je lepší. Já bohužel musím říci, že v mém případně tomu tak není. Já mám raději Hunger Games, alespoň zatím a co se týče prvního dílu. Hunger Games mě tak nějak... Více zasáhlo, dá-li se to tak říci. Zanechalo to ve mně nějaký hlubší dojem. Byla jsem nucena přemýšlet nad tím, jak jsou někteří lidé krutí a že někteří takový opravdu existují.
Tohle mi u Divergence chybí. Už jenom kvůli tomu jí nemohu dát plný počet bodů. Já plný počet bodů nedávám moc často, daná kniha na mě prostě musí nějak více zapůsobit, abych ji ohodnotila plným počtem. Navíc má ještě Divergence takový uspěchaný konec, což je taky mínus. Sice tu je naopak Čtyřka, který zase dodává knize na kvalitě. Navíc je to autorčina prvotina, ale zase chci být objektivní a na tohle nepřihlížet.
Nicméně, pokud to shrnu, kniha se mi líbila. Byla pěkná, jednalo se o něco nového, bylo to určité osvěžení. Autorka píše poutavě, kniha se čte velmi dobře. Určitě vám ji k přečtení doporučuji. Já sama jsem moc ráda, že jsem si knihu zakoupila a přečetla jsem si ji. Nejsem zklamaná, to určitě ne, ale prostě mi na ní něco chybí. Ale třeba to zpraví další díl, který zatím slaví docela úspěch.

Konečné hodnocení:
9/10

Zdroj obrázků:
ZDE

Použité ukázky jsou označené kurzívou. Ukázky jsou z knihy Divergence, kterou napsala Veronica Roth. Ukázky jsou ze strany 7 a 35.

1 komentář:

  1. Souhlasím s hodnocením! Velmi se mi líbil námět i provedení tohoto příběhu a už se nemohu dočkat až si přečtu další díl!

    OdpovědětVymazat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.