sobota 17. března 2018

Kdo obsadí vesmír jako první?


Bob Johansson právě zatraceně výhodně prodal svou softwarovou firmu a těší se, jak si teď bude užívat. Peněz má dokonce tolik, že si u kryonické firmy zařídí své posmrtné uchování do doby, než ho bude možné přivézt zpět k životu. Jenže to ještě netuší, že smrt je doslova za rohem. Bob se znovu probouzí o více než sto let později, ovšem svět vůbec není takový, jak čekal. Spojené státy se proměnily na diktátorskou teokracii. Z Boba je teď majetek státu a jakožto replikant má sloužit své vládě. Jeho úkolem bude řídit vesmírnou sondu, která bude hledat další obyvatelné planety. Jenže nástrahy na Boba čekají všude, a to ať už ze strany dalších zemí či ze strany vlastní vlády. Podaří se Bobovi jeho úkol splnit a přežít?

Dennis E. Taylor žije ve Spojených státech amerických a dlouho se živil jako programátor, teď je autorem na plný úvazek. V roce 2015 vydal vlastním nákladem knihu Outland, první díl z trilogie Bobiverzum přišel o rok později. Pokračování knihy My jsme legie by v českém překladu mělo vyjít na podzim 2018 pod názvem Protože je nás mnoho.

Nakladatelství Host rozšiřuje svou sci-fi produkci o další kousek! Po nadšení, které ve mně vyvolala Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu od Becky Chambers, mi bylo jasné, že si tuhle novinku nesmím nechat ujít. V nakladatelství očividně mají na to sci-fi čuch (a vlastně nejen na sci-fi), což mi potvrdilo i tohle dílo.

První věc, která se mi na téhle knize zdá naprosto skvělá, je to, že sleduje ty začátky lidské kolonizace vesmíru. Většina sci-fi knih (ale i filmů či seriálů) začíná v momentě, kdy lidé už dávno opustili svou domácí planetu a už tu funguje nějaké vesmírné společenství. Možná v pár větách je zmíněn ten vývoj a důvody kolonizace. V My jsme legie je to právě naopak. Autor zaznamenává ty první kroky lidstva v dobývání vesmírného prostoru. To činí jeho knihu nesmírně zajímavou a originální.

Naneštěstí s tím ale souvisí jeden problém, který tato knížka má - nečekejte velké vesmírné dobrodružství, jak to v tomhle žánru bývá. Netvrdím, že se tam nic neděje, dokonce i dojde na pár menších bitev mezi nepřátelskými loděmi, avšak v souhrnu té akce zas tolik není. Naopak se hodně přemýšlí, diskutuje, plánuje, objevuje a staví. Autor popisuje dost technických procesů a vědeckých teorií, sice vám neřeknu, jak moc reálné jsou, ale působí uvěřitelně. Ovšem i tak se mu daří udržet čtenářovu pozornost, to zvládá především díky tomu, jak pestrý ten samotný děj je.



Kniha se dělí na dvě části. V té první máme pouze jednoho Boba, kterého po sto letech přivedou znovu k životu - vlastně jen tak trochu, Bob je teď spíš něco jako umělá inteligence se vzpomínkami skutečného člověka. No a tenhle Bob se připravuje na svůj úkol. V druhé části se Bob ocitá ve vesmíru a tady se začne replikovat. Bobové postupně přibývají s tím, že každá nová kopie je o něco jiná, tudíž je teoreticky můžete brát jako různé osoby. Vím, je to trochu matoucí, ale rychle si na to zvyknete. S novými kopiemi se příběh postupně rozštěpí na různé dějové linky, protože se každý vydá dělat něco jiného. Například Riker zamíří zpátky k Zemi, aby zjistil situaci lidské rasy, jestli vlastně vůbec ještě existuje a aby jí případně pomohl. Další hledají obyvatelné planety. Originální Bob narazí na planetu s živými bytostmi, které se rozhodne zkoumat. Zkrátka je tam od každého trochu. První díl není nijak zvlášť uzavřený, takže vás patrně bude zajímat pokračování.

I co se týče postav, je tohle lehce netypické čtení. Ona je to tak trochu Bobova one-man show. V té první části je pár vedlejších postav, ale dostanou jen omezené množství prostoru, stejně je to s vedlejšími postavami ke konci knihy. Většinou je to jen Bob a pak jeho kopie, které můžete považovat za další osoby, nicméně pořád toho mají s Bobem dost společného. Naštěstí je ale Bob vážně dobrá postava. Přestože se příběh odehrává daleko v budoucnosti, Bob pochází z naší přítomnosti a ještě k tomu je to pěkný nerd, takže můžete čekat spoustu popkulturních narážek, ze kterých častokrát pramení ten humor. No a k tomu všemu Bob v podstatě ani není člověk.

My jsme legie je sci-fi kniha, která určitě má svým čtenářům co nabídnout. Dle mého názoru vybočuje z řady především tím, že její hlavní protagonista není lidská bytost a také tím, že se zaměřuje na ty počátky kolonizace vesmíru. Nicméně to asi není čtení pro široké masy. Přestože je děj dosti pestrý, množství technologických popisů ho brzdí. Navíc číst o těch technických věcech nemusí být pro každého zrovna snadné. Lehce matoucí může být i to pozdější vysoké množství vypravěčů, orientovat se ve všech kopiích Boba je krapet těžší.

Ovšem i přesto doporučuji, abyste knize dali šanci. Jestliže vám sedne Bobův humor, budete se u ní bavit. Docela si myslím, že pokud se vám líbil Marťan od Andyho Weira, mohlo by se vám líbit i tohle, i když se přiznávám, že tak soudím podle filmové adaptace.

Číselně hodnotím 80% a dost se těším na druhý díl!

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Host!


Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství.

Údaje o knize
Český název: My jsme legie
Originální název: We Are Legion
Autor: Dennis E. Taylor
Přeložil: Filip Drlík
Série: Bobiverzum
Díl: 1.
Nakladatelství: Host, 2018
Počet stran, vazba: 373 stran, paperback
Hodnocení na GoodReads: 4,3/5 (23 554 hodnotících)

4 komentáře:

  1. Na knihu jsem taky koukala a hodně mě zaujala. A co teprve po tvé recenzi :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě ji zkus. Sice se to může číst trochu hůř kvůli té technice, ale zase je to dost jiné, takže takové osvěžující. :)

      Vymazat
  2. pokouším se prokousat začátkem už pár týdnů a pořád mi to nejde. :D Jaký je český překlad?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hej, tohle bych v angličtině asi číst nechtěla. :D Už tak jsem občas byla ráda, že tomu rozumím v tom překladu, když došlo na tu techniku. Jinak právě ten překlad je podle mě dobrý, jsou tam i poznámky pod čarou, které dovysvětlují ty akronymy a jiné informace. :) Zkus mrknout na ukázku, co mají na stránkách Hostu. :)

      Vymazat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.